Jdi na obsah Jdi na menu
 



Finská kapela The Rasmus vystoupila poprvé v České republice, své ruce po ní natahovaly stovky loajálních fanoušků a z pódia na oplátku prýštilo ohromné množství pozitivní energie a šibalské úsměvy zpěváka Lauriho. The Rasmus rozhodně nejsou tak temní a pesimističtí, jak by se při poslechu alb mohlo zdát.

House Of Games The Rasmus The Rasmus The Rasmus

Dle plakátů měl koncert začít v osm hodin, ale snad až na poslední chvíli se do programu vtěsnala předkapela, takže při mém příchodu lehce po půl osmé už se Roxy otřásalo pod mohutnými kytarovými riffy skupiny, která se představila jako House of Games. Jednalo se o partu vlasatých rockerů, jejichž hudba by se dala charakterizovat jako pop-metálek, jehož nejzajímavějším prvkem byly občasné naivně diskofilní klávesové party. Zpěvák, basák i klávesista shodně pohazovali hřívami, pán za mikrofonem prokládal svůj projev přehnanými teatrálními gesty a mezi písněmi neustále opakoval, že hrají v České republice poprvé a že je to div, mít tak skvělé publikum - to totiž lačně přijímalo každý jeho pohled a jako jeden muž mu "hrozilo" s rukama nad hlavou. Po promo CDčkách, které po skončení setu přinesl a z okraje pódia podal prvním řadám, se strhla bitka. Nicméně se nejednalo o žádný velký zázrak.

Dvacetiminutová pauza vynucená přestavbou pódia uběhla jako voda a v půl deváté zhasla světla, pódium se zahalilo do červeného hávu a spustilo intro, Lennonova moderní koleda Happy Christmas. Atmosféra houstla a nastoupivší The Rasmus přivítalo Roxy nadšeným řevem, který dosáhl svého vrcholu, když na pódium vstoupil zpěvák Lauri. Všichni se hned chopili nástrojů a spustili první ze setu devatenácti písní, Night After Night. The Rasmus postupně představili celé nové album Hide From The Sun - až na jedinou výjimku: Dead Promises. Koncert šlapal jako hodinky, Aki bubnoval jako o život, Lauri sebou vrhal po celé šířce pódia, strhával na sebe veškerou pozornost a neváhal podávat ruce fanynkám v prvních řadách. Eero mu přizvukoval a Pauliho vlasy vlály pod náporem poryvů z větráku více než hříva Roberta Kodyma na koncertech Lucie.

Hned při druhé pecce First Day Of My Life bylo publikum zapojeno do programu, z plných plic zpívalo refrén do nastaveného mikrofonu. Sympaticky vyzněl úvodní pozdrav: "Ahoj, Praho!" i slova "Díky!" a "Jak se máte?" pronesená párkrát během koncertu. Prvním vrcholem koncertu byla trojice Guilty, Still Standing a Immortal. Při poslední jmenované přišla poprvé ke slovu i akustická kytara a píseň dostala nový háv střídáním jemnějších a razantnějších partů. Pauli zpestřoval kytarovým sólem, při němž vystoupil na prodloužené pódium těsně před prvními řadami.

Následoval akustický set tří písní, který osobně považuji vůbec za vrchol celého koncertu. Kapela se sesedla na židličky těsně k sobě doprostřed pódia a pouze za zvuků dvou španělek, akustické basy a činelu odehrála tři starší písně ve velmi intimní atmosféře, z níž běhal mráz po zádech. Po slovech "Back to Rock'n'Roll" a po úvodních taktech hitu In My Life se opět vrátila stará energie a zklidněný dav se znovu rozbouřil.

Ke konci nemohl chybět momentální hit No Fear, po němž následoval poslední kousek a zároveň druhý singl z nové desky Sail Away, při němž se Roxy zalilo světýlky ze zapalovačů. Na závěr se uklonit a zamávat a za bouřlivého potlesku a řevu, jehož intenzita olizovala práh bolesti, se vrátit zpět a se šibalským úsměvem se zeptat, zda by publikum chtělo slyšet píseň ve finštině. Ano! A tak jsme se dočkali ještě Rakkauslaulu, rozverné finské písničky, jejíž závěr Lauri doplnil všeříkajícím gestem, které snad mělo vysvětlit téma textu, kterému jistě málokdo z přítomných rozuměl. Těsně před vrcholem nesměl chybět hit, který The Rasmus v evropském kontextu proslavil, In The Shadows,a úplný závěr patřil procítěné baladě Don't Let Go, která by se neztratila ani na stadionu pro desetitisíce diváků. Aki a Pauli ještě potřásli rukama s prvními řadami a bubeník do publika naházel dobrého půl tuctu paliček, naposledy zamával a Roxy se dočkalo ještě outra, instrumentálního ztvárnění melodie z desky Hide From The Sun s důrazem na smyčce. S velikou nadějí se prvních sedm řad nechtělo vzdát svých míst, ale poměrně rychle byly zlikvidovány pány z ochranky - žádná párty se tento večer v Roxy nekonala.

The Rasmus předvedli skvělou pódiovou show, která dokázala působit okázale a intimně zároveň, přivezli s sebou efekní světelný park, ani ten však nepřehlušil energii sálající ze samotných muzikantů. Snad tedy kapela dodrží slovo o svém brzkém návratu do našich končin.

Setlist:
01. Night After Night
02. First Day Of My Life
03 Lucifer's Angel
04. Keep Your Heart Broken
05. Shot
06. Last Generation
07. Guilty
08. Still Standing
09. Immortal
10. Chill (akusticky)
11. Days (akusticky)
12. Liquid (akusticky)
13. In My Life
14. Heart Of Misery
15. No Fear
16. Sail Away

17. Rakkauslaulu
18. Still Standing
19. Don't Let Go

www.musicweb.cz